Členové skupiny Nequas

poslední změna 19.12.2000

Nejdříve stabilní trojka

Máma - Martin Krynický (horší kytara, zpěv)
1992-
Autor stránek, zakladatel a největší tahoun skupiny, autor většiny repertoáru, spoluautor obalů. Ve skupině hrál po celou dobu existence. Obstojný zpěvák, horší kytarista, který se sice celou dobu zlepšoval, ale na snesitelnou úroveň se dostal až těsně před rozpadem skupiny.

Kropi - Martin Kropáček (klávesy, zpěv)
1992-
Ve skupině hrál od založení, byl členem všech sestav označovaných jako Nequas. Velice šikovný jako klávesák, i jako doprovodný zpěvák (sólově si ho můžete poslechnout pouze v úvodu písničky Náhodná, v Electrical Disturbances zpívá 1 sloku, píseň vanilkového rohlíčku, kde zpívá sólo skupina nestihla natočit), je jaderným chemikem. Měl vždycky problémy s klávesami (kupoval vždy nejlevnější typ, jen když skupina zrovna hrála), konektory a zdroji napětí.

Zdeněk Dvořák (bicí, zpěv)
1992-
Do skupiny přišel asi po dvou měsících od založení a stejně jako Kropi byl členem všech Nequasích sestav. Je autorem asi třetiny písniček a jejich sólovým zpěvákem. Od roku 1996 spolu s Bérou největší brzdou skupiny kvůli častým studijním a jiným pobytům. Jeho slabinou je změna rychlosti v průběhu skladby (hlavně v písničkách, které zpívá), proto se mělo poslední demo točit s metronomem.
 

Baskytaristé se vystřídali dva.

Béra - Jan Šrámek (baskytara, zpěv)
1996 -
K Nequasu se dostal při natáčení Zmršených konců, a tak když kapela dávala na podzim 1996 znovu dohromady stal se nástupcem Martina Stašků a ve skupině už vydržel. Spolehlivý hráč, který dokázal zahrát všechno, co skupina po něm potřebovala. Díky tomu, že jako první začal obyčejný rodinný život, porodil prvního potomka a jako první se dostal do osidel velkého byznysu, měl největší problémy s docházkou na zkoušky. Jeho hlas si můžete samostatně poslechnout v druhé sloce Electrical Disturbances.

Martin Stašek (baskytara, zpěv)
1992-1994
Zakládající člen skupiny. V prvním roce byl tahounem (dokud skupina hrála zoufale), pak pro něj Nequas přestal být zajímavý a po dalším roce skupinu opustil spolu s Víťou po natočení dema -Ám. Zkoušek na podzim 1994 se účastnil jen sporadicky, takže například Vítám natáčel asi na třetí poslech. Nejtalentovanější a nejzodpovědnější muzikant v historii skupiny. Jeho hlas si na nahrávce poslechnout zatím nemůžete, protože se svým zpěvem přestal být velice záhy spokojený a v roce 1994 už vůbec nezpíval.
 

Nejvíce lidí se vystřídalo na postu lepšího (sólového kytaristy)

Luboš Machek (lepší kytara, zpěv)
1996-1998
Poté co Víťa odmítl opakovanou nabídku vrátit se do obnoveného Nequasu, byl přijat Luboš. Skupina s ním nebyla nejdřív příliš nadšená, ale při nahrávání Nequasích Bacilek příjemně překvapil a má velký podíl na tom, co se povedlo (Například jeho improvizace v závěru Malé hlavy). Kromě Nequasu hrál i folk. Odešel na podzim 1998, poté co ho přestaly bavit neustálé přestávky (kvůli Bérovi a Zdeňkovi). Asi před rokem spoluzaložil kapelu Blueshell.

Víťa Línek (lepší kytara, zpěv)
1993-1994
Hrál v Nequasu jenom rok, ale přesto se stal základním kytaristou v prvním (nejslavnějším) období a jedním ze tří autorů skupiny. Před vstupem do Nequasu hrál jsem s ním hrál dva roky ve skupině Topenís, která se rozpadla po mém odchodu. Víťu jsem přesvědčoval ke vstupu do Nequasu skoro rok a povedlo se mi to jenom na chvíli. Při první příležitosti Víťa hlavně kvůli mě odešel. Zajímavý byl i způsob naší autorské spolupráce, protože obě naše písničky vznikly tak, že jsem dodělal jeho nápady. Zejména s textem k Vítám nebyl nikdy příliš spokojený (nejvíc mu vadí kožený praslon a vozík vlečný), naopak mým textem k Nananana se občas sám chlubíval. Ačkoliv jsme se s klukama vždycky snažili, aby se do Neuqasu vrátil, nikdy se nám ho nepodařilo přemluvit. Dlouho hrál ve skupině Black Widow teď učí na gymnáziu a na kytaru prej už ani nehraje.

Tomáš Bartoš (lepší kytara)
1992-1993
Můj spolužák z gymnázia, nahradil Mikuláše Sovu a má velkou zásluhu na tom, že Nequas přežil ten nejhorší první rok. Protože nebyl příliš oslnivý hráč, vyhodili jsme ho v okamžiku, kdy se s náma uvolil hrát Víťa (za což se pořád trochu stydím).

Honza Karas (lepší kytara, zpěv)
1999-2000 (s přestávkami a pak jen jako host)
Honza mohl být pro pozdější Nequas tím, co byl v ten první Viťa, ale měsíc po vstupu do kapely dostal daleko lákavější nabídku, které neodolal. Technicky nejlepší kytarista v našich dějinách, nacvičovali jsme i jednu jeho písničku. Na začátku ledna 2000 jsme s s ním domluvili na spolupráci s připravovaným demem, ze kterého nakonec sešlo.

Standa Klecandr (lepší kytara)
1999
Měl nahradit Honzu, ale do skupiny nikdy pořádně nezapadl ani nedokázal splnit očekávání zbytku kapely. Po půlroce to vzdal. Odehrál se skupinou jeden koncert.
 

Prvním bubeníkem byl

Tomáš Solar (bicí)
1992
Hrál se skupinou dva měsíce, protože měl značné problémy s udržením rytmu byl nahrazen Zdeňkem.

První zkoušku jako lepší kytarista absolvoval

Mikuláš Sova (lepší kytara)
1992
Objevil jsem ho na Střeleckém ostrově při nějakém festivalu, fantasticky improvizoval, bohužel nebyl schopen neimprovizovat. Odešel po první zkoušce, ale občas jsme se vídali ještě několik let.
 

Ačkoliv nikdy nehráli ve skupině Nequas, díky tomu, že natočili demo Transdisciplinárního Holoquasu Zmršené konce k nám taky patří

Jakub Říčan (lepší kytara, zpěv)
Potenciálně možná nejlepší kytarista, který kdy okolo Nequasu hrál. Má velkou zásluhu na Transdisciplinárním Holoquasu. Bohužel ho vyhodili ze školy a on se po roce vrátil do Ostravy. Nebýt toho mohl se stát stálým členem a stránka by dnes třeba vypadala jinak.

Peter Višňovský (bicí, zpěv)
Původně bubeník skupiny Topenís, bez velkých ambicí. TH byl trochu jeho nápad.